Město Úštěk je nejmenší městskou památkovou rezervací v České republice. Leží v okrese Litoměřice 70 km severně od Prahy. Je to město drobných krás, k nimž patří i soubor tzv. ptačích domků. S nimi v jedné řadě stojí na vysoké skále obytný dům barvíře s prostorem přiléhající barvířské dílny.

Oblast je dnes proslulá zejména chmelem, ale po staletí hrálo ve městě a okolí významnou roli soukenictví a s ním související barvířství. Z nedalekého Levína pochází známá rodina textilních podnikatelů Leitenbergerů.

Úštěcká barvírna byla vystavěna kolem roku 1705 a prvním doloženým černobarvířem byl Joachim Patz. Od rodiny Patzů barvírnu v roce 1762 odkoupil Ignatz Leitenberger, barvířský mistr z Levína. Černobarvíř barvil rostlinnými a minerálními substancemi v horké barvící lázni na černo, na modro a na zeleno. Z této doby pochází barvířská pec pro šest až sedm kotlů, která se dochovala v rozsahu, jaký nemá v Evropě obdoby. Po úpadku soukenictví v 19. století dílna přešla na výrobu modrotisku. V roztoku indiga se za studena barvila bavlněná a lněná látka ve zděné nádrži válcového tvaru, která se rovněž zachovala.

Dílna zůstala v majetku rodiny Leitenbergerů až do roku 1945, ale s rozvojem průmyslu přestala být konkurenceschopná a výroba zanikla. Zřejmě už v první polovině 20. století byla údržba domu nad síly jeho obyvatel, o čemž svědčí snížení původního vysokého krovu sušárny. Nedostatečná údržba po 2. světové válce způsobila, že dům přestal být obyvatelný. V patře se propadly stropy a z barvířské dílny se stalo smetiště. Znamená to ovšem, že se v domě zachovalo mnoho původních konstrukcí a stavebních detailů. Ze starých fotografií je zřejmé, jakou podobu měl původně krov.

V domě probíhá archeologický průzkum a byla započata rekonstrukce. Cílem je vrátit domu původní vzhled a umožnit zájemcům seznámit se s dochovaným barvířským zařízením a jeho někdejším provozem. Zvažuje se využití prostoru barvírny pro výstavy a případné další akce, aby bývalá barvírna doplnila bohatý kulturní život v Úštěku a přispěla k atraktivitě města.

Více informací o celém projektu naleznete na oficiálních stránkách barvírny.

Stará barvírna je také na instagramu: @stara_barvirna_1705