Czech National Trust uvedl ve dnech 21. září – 12. října 2018 projekt Lístek do Nového světa.

Série akcí připomněla mimořádné osobnosti československého kulturního života, ty, kteří byli nuceni na počátku druhé světové války opustit republiku. V USA pak během doby významně ovlivnili tamní kulturní scénu.

Projekt dokumentoval neobyčejné příběhy a osudy těchto lidí, představil jejich činnost a tvorbu v USA, mapoval stopy, které tam po nich stále zůstávají a na které můžeme být hrdí.

Jan Werich, Jiří Voskovec a Jaroslav Ježek odešli z obav před perzekucí druhé světové války do USA.  Zpočátku složité osudy W+V nakonec vyústily ve velký úspěch na Broadwayi. Jeden se vrátil, jeden zůstal. Ježek za oceánem zemřel. S osudy předválečného Osvobozeného divadla byl také spojen spisovatel, dramatik, malíř a karikuturista Adolf Hoffmeister, který se za svými kolegy dostal do New Yorku přes Paříž a Maroko až v roce 1941 – v New Yorku pak vedl vysílání Hlasu Ameriky.

Vedle Voskovce uspěl v americkém filmovém průmyslu také Hugo Haas – nejprve jako herec a později později také jako významný filmový režisér.

Fotograf a filmař Alexandr Hackenschmied, který  v USA pracoval pod jménem Alexander Hammid zde natočil řadu mimořádných dokumetárních filmů, z nich snímek Žít! získal Oskara za nejlepší dokumentární film. Fotograf Bedřich Grunzweig byl u zrodu jedné z nejvlivnějších fotografických institucí International Center of Photography a léta pracoval jako pravá ruka Cornella Capy.

Animovanému filmu se věnuje téměř celý život Paul Fierlinger, jediný žijící zástupce představovaných osobností – přišel do USA koncem třicátých let s rodiči ještě jako dítě. V jeho známém filadelfském animačním studiu se zrodilo stovky krátkých filmů pro děti, které běžely na kanále Nikelodeon nebo na PBS v programu Sesame Street – mnohé z nich dostaly řadu ocenění.

Několik výrazných osobností se zapsalo do dějin výtvarného života: bratislavský rodák Thomas Messer se stal po skvělé kariéře v různých výtvarných institucích ředitelem Guggenheimova muzea. Vedl muzeum dvacet šest let a představil během té doby mnoho předních československých výtvarníků.

Ladislav Sutnar, scénograf a designer, přijel do USA instalovat československý pavilon na světové výstavě ve newyorském Flushing Meadows. Sama o sobě fascinující událost, která stojí za připomenutí. Sutnar zůstal a stal se významným americkým designerem, který je autorem informační grafiky a vedl její vývoj v celých Státech.

Architekt Jan Hird Pokorný působil na americké architektonické scéně víc než padesát let a  stál u zrodu newyorské památkové péče. Architekt a inženýr Jaroslav Polívka pracoval s Kamilem Roškotem na stavbě Československého pavilónu v New Yorku a později se stal spolupracovníkem slavného Frank Lloyd Wrighta, připravoval s ním návrhy na Geggenheimovo muzeum a některé další stavby.

Od roku 1943 až do druhé poloviny padesátých let tvořil v New Yorku Bohuslav Martinů, který také učil na nedaleké Princetonské univerzitě.V Americe žil dlouhá léta slavný český pianista Rudolf Firkušný, který se do vlasti vrátil až po pádu železné opony. Studentka Emy Destinové, krásná operní zpěvačka Jarmila Novotná emigrovala do USA v roce 1939, o rok později už debutovala v Metropolitní opeře. Během své zářivé kariéry také hrála v několika filmech.

V New Yorku žila a pracovala celá skupina českých novinářů, kteří by byli v protektorátu pronásledováni buď pro politické přesvědčení nebo pro svůj židovský původ – dnes někteří téměř neznámí – například Jan a Zdena Münzerovi z okruhu Čapkových Pátečníků, Stanislav Budín, v New Yorku šéfredaktor Newyorských listů nebo Karel Scheldon, spolupracovník Hlasu Ameriky. Newyorská skupina také zahrnovala trojici blízkých přátel Jana Masaryka, Marcíu Davenport – rodilou Američanku, spisovatelku, která se nechala inspirovat českou menšinou v Pittsburghu pro svůj slavný román Údolí rozhodnutí, a Dr. Karla Steinbacha.

K zajímavým osobnostem českého Nového světa patřil i modní návrhář Oldřich Rosenbaum. Zatímco v Praze před válkou oblékal nejbohatší smetánku, v USA pak pod jménem Oldric Royce tvořil nejelegantnější oděvy pro manželky prezidentů a slavné herečky, mimo jiné i pro Gretu Garbo.

Samostatnou mini-expozicí v rámci projektu byly dopisy Osvalda Holzera a skupiny jeho židovských přátel, jejichž vzájemná korespondence se dochovala v USA a je dnes významným dokumentem doby.

V rámci projektu vydal Czech National Trust stejnojmennou publikaci, která je k zakoupení zde.

Projekt podpořili Velvyslanectví USA v ČR a Ministerstvo kultury ČR a konal se pod záštitou Městské části Praha 1.
Spolupořadatelem jsou Werichova vila – Museum Kampa, Muzeum české hudby NM. Ve spolupráci s Ponrepem– kinem Národního filmového archivu, Uměleckoprůmyslovým museum v Praze, Městskou knihovnou v Praze, galerií Millennium a galerií Art In Box.