Projekt Lístek do Nového světa proběhl v době v době od 20. září do 12. října 2018. Představil neobyčejné osudy slavných i méně známých českých umělců, kteří byli nuceni odejít na počátku druhé světové války do USA, i jejich vliv na kulturní scénu v Novém světě.

V centru pozornosti bylo šestnáct osobností včetně Jana Wericha, a proto byla ústředním bodem aktivit Werichova vila a park Kampa. Nicméně z bohatého programu, který čítal vydání publikace, dále šest výstav, řadu promítání, koncerty, přednášky a besedy, si návštěvníci mohli vybrat i na mnohých dalších místech Prahy 1.

Všech šest výstav, jež byly součástí projektu se těšilo mimořádnému zájmu. Nejvíce však venkovní výstava na panelech instalovaná v parku na Kampě, kterou během téměř tří týdnů shlédlo několik tisíc diváků. Výstava v galerii Art-in-Box spojila unikátní fotografie Alexandra Hackenschmieda a Bedřicha Grunzweiga s kresbami Aléna Diviše. Byla rovněž doplněná promítáním Hackenschmiedových experimentálních filmů. Malá expozice módních návrhů Oldřicha Rosenbauma je k vidění v Uměleckoprůmyslovém museu až do začátku prosince. Výstava Sutnarovy informační grafiky společně s jeho originálními dopisy  potěšila návštěvníky Amerického centra. Galerie Millenium vystavila karikatury Adolfa Hoffmeistera a jeho přátel Antonína Pelce a Maxima Kopfa. Komorní výstava dopisů Oswalda Holzera a jeho přátel, kteří si ve válce dopisovali o svých osudech přes pět kontinentů, mapovala dobu a události zcela intimním způsobem. Odpoledne s americkou spisovatelkou Joanie Schirm, dcerou Oswalda Holzera, která přijela z USA , aby se podělila o vzpomínky na svého otce, bylo pro všechny přítomné velmi emotivní zážitkem.

Nedílnou součástí projektu bylo vydání knižní publikace Lístek do Nového světa v nákladu 800 kusů jako plně dvojazyčná publikace. Vydavatelem je Czech National Trust, hlavním editorem a autorkou úvodních textů je Eva Heyd. Na knize se podílelo svými autorskými příspěvky 16 různých autorů, kteří byli vždy odborníky na dané téma. Kniha úvodem zhodnocuje dané historické období a popisuje složitou situaci, která vznikla po mnichovské dohodě v roce 1938 jak v Čechách, tak v USA. Dále je publikace členěna do několika sekcí, v nichž pak představuje jednotlivé osobnosti. V první kapitole Architekti a designéři jsou to Jaroslav J. Polívka, Jan Hird Pokorný a Ladislav Sutnar, v druhé nazvané Svět výtvarného umění je věnována pozornost Thomasu Messerovi. V náledující části Koncertní ovace jsou představeny osudy Bohuslava Martinů, Jarmily Novotné, Rudolfa Firkušného a Jaroslava Ježka. Ten je spojnicí pro další kapitolu O divadle, která se věnuje Janu Werichovi a Jiřímu Voskovcovi. V části nazvané Fotografové a filmaři jsou uvedeny příběhy Alexandra Hackenschmieda, Hugo Haase, Bedřicha Grünzweiga a Paula Fierlingra. Jedna z kapitol se také věnuje módě – jejím protagonistou je Oldřich Rosenbaum. Konečně v závěrečné části jsou uvedeni publicisté – samostatně Adolf Hoffmeister a jako celá skupina novináři a spisovatelé, kteří dorazili na počátku války do USA a rozšířili zde krajanské řady. Každá z kapitol má samostatný krátký úvod, který otevírá pohled na momentální situaci a možnosti v tom kterém oboru v New Yorku i na jiných místech USA. Samotné medailonky umělců, i když se věnují autorské tvorbě a úspěchům jednotlivců, jsou ale zaměřené předevěším na jejich životní osudy, na překážky, které museli  jako emigranti překonat a jejich úsilí adaptovat se v nové společnosti.

Publikace, příjemná do ruky, úspěšně provázela jednotlivé akce malého festivalu, věnovaného vzpomínaným umělcům. K nějvýznamnější z nich patřil například koncert Dva světy, dvě sonáty, který se uskutečnil v Českém muzeu hudby NM. V provedení  špičkových klavíristů Daniela Wiesnera a Václava Máchy i houslisty Ivana Štrause zde byly uvedeny Sonáta č. 1 Bohuslava Martinů z převálečného období a vrcholné dílo Jaroslava Ježka Sonáta pro klavír, kterou složil Ježek v New Yorku krátce před svou smrtí. Diváci také ocenili sérii filmů noir Hugo Haase, která proběhla s úvodem Milana Heina v kině Ponrepo. Čtyři přednášky v malém sále Městské knihovny patřily všechny k mimořádně zajímavým – jedna o architektovi J.J. Polívkovi a jeho spolupráci s Frankem Lloyd Wrightem, druhá o činnosti novinářů – emigrantů hlavně v New Yorku a jejich účasti na formování podoby deníku New Yorské Listy. Následující dvě byly spojené s promítáním: animovaného filmu Paula fierligera Kresleno z paměti a filmu s Jiřím Voskovcem Byl jsem obviněněn. A konečně program na Americkém centru rovněž nezklamal: přednáška Ivy Knobloch o Ladislavu Sutnarovi byla mimořádná, stejně tak jako přednáška s filmy o Světové výstavě v New Yorku 1939-40. Celý program Lístku uzavíral v Americkém centru večer s filmem o Thomasu Messerovi a jeho sedmadvacetileté ředitelské činnosti v Guggenheimově muzeu.

Kniha, program i výstavy byly výsledkem vyčerpávajícího úsilí malé organizační skupiny CNT, téměř všech dobrovolníků. Propojili se však s experty v dané oblasti – a to jak v Čechách tak v USA – a s profesionály, kteří přispěli svými nejlepšími znalostmi a dovednostmi. Všichni ve výsledku odvedli mimořádnou práci s nadšením pro danou věc.

Hlavním pořadatelem akce, jež byla součástí oslav 100 let české státnosti a 100 let americko-českých vztahů, je nezisková organizace Czech National Trust, která usiluje o uchování kulturního dědictví v Čechách. Na přípravě projektu se ale  také podílela celá řada dalších institucí: mezi nimi Werichova vila, České muzeum hudby – Národní Muzeum, Americké centrum, Galerie Millennium, Městská knihovna v Praze, galerie Art in Box, Uměleckoprůmyslové museum v Praze nebo Národní filmový archiv – Kino Ponrepo.